Dneska nás čekalo opět oblastní mistrovství, tentokrát ve sprintu. Závody se konaly v Buštěhradu, který je vzdálený jen asi tři čtvrtě hodinky jízdy autem; snad právě proto naše výprava čítala 40 borců. Počasí nemělo být nic moc, ale nakonec vyšlo pěkně. Bylo sice trochu chladno, ale po odpípnutí startu už zima neměla šanci.
Kameničtí pořadatelé se konečně oprostili od své tradice pořádat sprinty jedině na chodovském sídlišti, jež neskýtá žádné zajímavé postupy. Místo toho nás stavitel zavedl do spletité sítě křivolakých uliček, které protkávaly poměrně příkrý svah. Právě na velké převýšení a málo zeleně jsme byli upozorněni v rozpise-a světe div se, byla to pravda. Po startu vás čekaly první dvě tři kontroly na jakési rovinaté návsi u rybníka. Tady to bylo zatím jen o běhu. Ovšem vzápětí už byl zaměstnán i náš mozek, který velel vašim (doposud) rychlým nohám vnořit se do zástavby a pro začátek vystoupat nemalé množství schodů. Zbytek trati se nesl v podobném duchu - schody nahoru i dolů, ulička doleva, po 20m ostře doprava, shora oběhnout nepřekonatelnou zídku a hned zase doleva pro kontrolu pod onou zídkou. Bylo potřeba si neustále hlídat mapu, vědět, jestli jste teprv u první odbočky nebo u druhé o třicet metrů dál. Čekalo nás mnoho zajímavých voleb, občas poměrně rovnocenných, ale povětšinou se nás stavitel snažit nachytat. Někteří byli od zkázy uchráněni křikem místního obyvatelstva, který je včas varoval, že ,,tudy ne, tady je plot!‘‘. Ovšem autor tratí si připsal i mnoho skalpů, když jste si mysleli, kdovíjak chytří nejste, že jste si vybrali tu kratší variantu. Tak si to tak hezky valíte, na všech křižovatkách odbočíte dokonce i dobře, zahnete do poslední uličky a... plot! V cestě! Začnete se zoufale divit, co tu sakra dělá, když v mapě nic nebylo. Pak se zahledíte na zákres pečlivěji a zjistíte, že jste si této překážky jen nevšimli kvůli zběsilému mapování - je to přece sprint, tak musím zrychlit nejen nohy, ale i hlavu! To ale dneska tak úplně neplatilo a občas zvítězilo lepší uvažování, i když mu společnost dělala fyzička nepříliš na úrovni. Trénované svalstvo ovšem rozhodně nebylo k zahození při zdolávání všech těch výběhů. Prostě jak vidno, byl to opravdu kvalitně postavený sprint, kdy jste na vítězství potřebovali umět rychle uvažovat i bleskurychle prokličkovat všechna buštěhradská zákoutí.
Jediný zádrhel nastal, když kterýsi vtipálek usoudil, že jedné kontrole, zrovna docela vytížené staršími kategoriemi, se bude víc líbit v křoví než na původním stanovišti na kupce. Tato nepříjemnost si vyžádala téměř dvacítku DISKů. Nebyla to chyba pořadatelů, přesto byli postižení závodníci právem naštvaní. Kameničáci se ale rychle jali tento problém řešit a pro později startující už byla kontrola zpátky na kupce, nyní i s bodyguardem. Aby mohl být závod dotčených kategorií regulérní, bude muset být z výsledků vynechán onen osudový postup, nebo je možné závod ukončit před ,křováckou‘ kontrolou.
Vyhlášení začalo přesně v deklarovaných 13 hod a z našich dosáhli stupňů vítězů Martina, Mařka, Mikuláš a Bára V.. Jestli jsem na někoho zapomněla, tak se omlouvám, ale výsledky vyvěšované na shromaždišti nešlo označit za aktuální, když už tam teda vůbec nějaké visely...
Závod měl i dobré mediální pokrytí, já jsem například potkala rovnou tři fotografy. Foto i výsledky by se měly časem objevit na http://obkamenice.dccomp.cz/?page_id=5788
