Minulou sobotu se jako alternativa pro žebříček A ve vzdálených Albrechticích nabízel Lechův scorelauf u nedaleké Kouřimi. Závod se uskutečnil v oblasti průsečíku 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v místech opředených pověstmi. Podle jedné z nich se tu usadil kníže Lech, bratr praotce Čecha.
V sobotu 16. května se zde ovšem usadili orienťáci. Kamenický Přemysl Prášek tady ve spolupráci s místní základní školou uspořádal náborový závod pro orientační běh. Území sám zmapoval a nabídl nám tak možnost si zaběhat v novém terénu jen půl hodiny cesty od domova. Závod byl pojatý jako scorelauf s časovým limitem 1,5 hodiny. 15 kontrol mělo být podle obtížnosti oceněno 1, 2 nebo 3 body.
Ač to zpočátku nevypadalo – před ORIS bylo přihlášeno jenom 20 lidí – nakonec se dostavilo na 160 běžců. Z říčanských tuto možnost kromě nás využili Tolarovi, Petr Polívka s Beátkou a kluci Schnablovi s maminkou.
Postupně jsme se sjeli na louce na východním okraji Kouřimi, kde bylo vše pohromadě. Parkoviště, registrace, start i cíl. Organizace probíhala podobně jako jsme zvyklí z PPŽ, tedy opsat si do průkazky kontroly, vystát si krátkou frontu na startu a vyrazit. Tomu ještě předcházelo menší poučení organizátora, přeci jenom řada účastníků byla úplnými nováčky. Pocitu, že se bude jednat o lehký trénink dodala též informace, že i ti méně zkušení by si měli s tratí poradit za 40 minut. Ještě jsme dětem zdůraznili nutnost hlavně stihnout časový limit.
První pohled do mapy po startu přinesl také první překvapení. V mapě jsou další kontroly, které nebyly v popisech. Ale tím se nenecháme rozhodit, zkrátka je najdeme i bez popisu. Horší bylo, že například v mé mapě byly zakresleny vybledlou zelenou fixou, což není nic pro mé oči. V barevné mapě jsem je snadno přehlédl a kvůli tomu se opakovaně musel vracet. A byly to ty nejhodnotnější za 3 body, samozřejmě.
Dalším překvapením byla hustota a výška porostu, především trávy a kopřiv. Území bylo mapováno v únoru a přeci jenom v květnu panují trochu jiné vegetační podmínky. Můžeme doufat, že průchody vysokými kopřivami nováčky a případné zájemce o OB příliš neodradily. Úplná placka to rovněž nebyla, mapu na dvě části rozděloval potok Výrovka, ke kterému padaly místy poměrně prudké svahy, sem tam se našla i menší skalka. Porost byl značně proměnlivý od hustého podrostu přes celkem dobře průchozí les až po pole a louky.
Když jsme se s tím vším poprali a úspěšně dorazili do cíle, ukázalo se, že plného počtu 40 bodů nedosáhl nikdo! Sám jsem byl trochu zklamaný, protože jsem jen tak tak stihl časový limit a chyběly mě dvě kontroly – ty nejbližší startu. Rozumný postup jsem vymyslel až v klidu doma.
Největší překvapení ale nastalo druhý den, po zveřejnění výsledků. Vzhledem k tomu, že 2/3 účastníků nestihly časový limit, rozhodli se jej pořadatelé – zrušit! S omluvou pro ty, kteří jej dodrželi. Říčanské holky z toho byly docela smutné, protože se zachovaly podle pokynů a včas doběhly do cíle. Před nimi byla řada dětí, které limit překročily.
Nakonec jsme se ale shodli, že se tak moc nestalo a byl to pro nás dobrý trénink v pěkném terénu, za který bychom kamenickým rádi poděkovali.
Autor článku: Pavel K.
PS: pět dnů po závodu se objevily nové výsledky, které časový limit vzaly v úvahu.
Výsledky zde: http://obkamenice.dccomp.cz/?page_id=6002
Pár fotek od Jaroslava Choutka
