Zdar kamarádi, vzhledem k množícím se dotazům na můj současný projekt zvýšení běžecké výkonnosti jsem se rozhodl Vám podat rychlé informace o mém soukromém soustředění. Koho ta řezničina nezajímá ani dál nečtěte.
Do Motola mě přivezla má drahá v neděli po obědě. Večeři mi už nedali, asi se báli že bych si to po ochutnání místní kuchyně mohl rozmyslet. V pondělí ráno si mě připravili, oblbli a v poledne vykostili (totální endoprotéza levého kyčelního kloubu). Probudím se cca po dvou hodinách na JIP. Cítím tupou bolest celého těla, ale s morphiem v krvi se mi zdá svět lepší. Následná péče spočívá v proplachování těla barevnými roztoky. Dvěma kanilami na rukou to do mě teče a třemi drény z rány vytéká. V úterý dopoledne mě vrátili na běžné oddělení. Oběd byl první jídlo po dvou dnech. Při představě jak půjdu na záchod jím jen poloviční porci a doufám, že tělo všechnu stravu vstřebá. Středa začíná vytahováním všech třech drénů. No už sem zažil příjemnější věci. Následuje RTG a první rehabilitace. Na konci rehabky mě sestra staví. Na nohy a berle. Zkouším první krok. Berle jdou dopředu, ale to operovaný poleno se ani nehne. No tak mi sestra do nohy zezadu trochu kopne. A hele, jde to. Přisunu zdravou nohu a dokončím první krok. Takhle, se setřiným dokopem provedu ještě tři kroky a po zbytek dne jen odpočívám. Rehabilitační sestra je sympoška, dělá MTBO. Ve čtvrtek mám jen rehabilitaci a trénink 3.taktní chůze (nejdřív berle, pak nemocná a pak zdravá noha). V pátek opět jen rehabilitace a novinka, trénink 2.taktní chůze (nejdřív berle s nemocnou nohou a pak zdravá noha). Na sobotu a neděli mi naplánovali samostatný trénink shodný s pátkem. V pondělí soustředění končí převozem do rehabilitačního centra na Jižňáku. Když to tedy nakonec srovnám se soustředěním v Doksech, tak jestli si příště budu moci vybrat, jedu kvůli stravě do Doks. Sportu Zdar a OB zvlášť přeje HonzaR
