Mistrovství světa ve SMIKu 17. listopadu

Tradiční termín, tradiční závod a o něco větší počet účastníků, kteří splnili "kvalifikační kritéria" na letošní mistrovství světa (byla stejná jako loni, předloni, ...). Mistrem ani mistryní světa se nestal nikdo z RIC. I titul vícemistra/vícemistryně světa nám unikl. Nicméně jsme zaznamenali několik super výsledků našich borců, které je řadí do té nejvyšší orienťácké ligy.

Mapa a jízdní řád letošní SMIKu zde:

Na předchozích ročnících SMIKu, kterých jsem se zúčastnil, se startovní pole většinou rozdělilo již na startu na dvě cca stejně početné skupiny, které vyrazily každá jiným směrem. Letos stála otázka, zda obíhat oboru a vojenský prostor proti směru hodinových ručiček nebo po směru. Většina závodníků se řadí na startu oběhnout oboru proti směru hodinových ručiček, což se nabízí i z důvodu blížší vzdálenosti k většině kontrol za 2 a 3 body. A teprve když zbude čas před cílem, je možno posbírat nějaké 1-bodovky na východ od obory. Když vidím masu lidí připravujících se vyběhnout v tomto směru, volím oběh v opačném směru, ať jsem v lese "sám". Ivca mě v tom nenechává, vyráží se mnou a s námi ještě pár jedinců. V poli červených koleček na východ od obory se nestíhám orientovat. Nevím, co jsem cvakl a kam běžím dál, chybí mi spojnice mezi kontrolami. Snižuji "rychlost" běhu, abych stíhal číst mapu. Nestačí to, přecházím do chůze. Stále to nestačí, zachraňujeme mě Ivca. Díky. Po vyběhnutí z červeného "zmatku" už se chytám, jedna kontrola za 2, jedna za 3, vbíhám na silnici na jihu a doufám, že stihnu v limitu 38B. Proti mě běží davy soupeřů, kteří zvolili oběh v opačném směru. Mám možnost podravit se s hodně kolegy z RIC i jiných oddílů.  V mém směru předem mnou nikdo, za mnou tuším Ivcu. Nechám na vašem posouzení v klidu a teple domova, v jakém směru bylo lepší běžet. V "mém směru" běžel ještě Míra, který skončil na výborném 18. místě a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby neztratil drahocenné vteřiny přemýšlením "jak dál" na jihovýchodním okraji obory, které mu pak chyběly (asi 20s), aby stihl 48B (za 3 body).

Dojmy dalších našich závodníků nemám k dispozici, nějak rychle jsme se všichni přesunuli do aut, protože začalo pršet. Ještě jsem zahlídnul smutnou Barču, které "odešla" kontrola těsně před tím, než ji stihla orazit. V tom je SMIK neúprosný, neodpouští ani sekundu zpoždění. Příště určitě Barčo stihneš vše, co si naplánuješ.

Výsledkový servis: Dámy mají přednost, začneme dámskou kategorií (celkem 152 žen a dívek). Maruška výborná - s 26 body se umístila na 10. místě. Velká gratulace. Ivca 22 bodů/31. místo, Maki 18b/56m, Klára 17b/63m, Ema 15b/73m, Martina 13b/86m, Eva 11b/101m, Barča 8b/128m. Nikdo z holek neměl trestné body, krásně si vše naplánovali.

V mužské kategorii (celkem 191 soutěžících) se dostali mezi orienťáckou smetánku a elitu hned dva borci z RIC a jeden téměř z RIC. Klobouk dolů, velká gratulace a uznání. David M. 35 bodů a 10. místo, Míra 34 bodů a 18. místo, Michal 34 bodů / 19. místo. Dále šokoval super výsledkem Honzík Pelantů s 25 body na 80. místě (pro neznalé - Honzovi je 10 let, závody jsou bez rozdílu věku, pouze mužská a dámská kategorie). Pavel taky moc pěkně, do vysněného limitu 30 bodů mu chyběl jeden bodík - 29 bodů stačilo na 43. místo. Další Petr 26b/65m, Radek 26/75m, Prakin 22b/109m, Honza T 20b/116m. Trestné body Radek (1) a Prakin (3).

Časového limitu 1 hodiny nejlépe využili a měli nejlepší nervy, zda stihnou cíl bez trestných minut: Michal čas 59:40, Míra 59:38, Eva 59:36.

Podrobné výsledky zde.

Fotky od Honzy T.

   

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.