Vrchol letošní klasiky v ČR v Kladkách

Kdo neví, kde jsou Kladky, tak věz, že asi 3 hodiny autem od Prahy ať po D1, po D11 nebo  přes Kutnou horu směrem k Olomouci. A kdo neví, co že se tam o víkendu 15.-16.9. dělo a jak to probíhalo, přinášíme off-line reportáž závodních i zákulisních informací z pohledu z říčanských borců.

Do Kladek, vesničky nedalo Jevíčka, do areálu místní sjezdovky se sjela orienťácká špička na Mistrovství a Veteraniádu ČR v OB na klasické trati a Majstrovstvá Slovenska v OB na dlhých tratiach. Nejlepší borci všech katerií bojovali o tituly mistrů ČR. Klasická trať znamená dlouhé přeběhy a volby postupů. Pro představu: parametry tratě ve finále hlavní mužské kategorie byly 15,1 km, 730 m převýšení, 26 kontrol. Zkuste si jen tak tipnout čas vítěze (výsledek viz konec článku).

Za OB RIC nemohli chybět Eva s Bárou a Maruškou, které doplnili a psychicky podporovali Klára, Pavel, Barča, Maki, Petr a Ivca. Kdo nezná průběh mistrovství ČR, tak stručné intro: V sobotu se běží rozběhy a v neděli finále. Každá kategorie je v sobotních rozbězích rozdělena do 2 až 3 skupin. Skupiny mají různé tratě, ale s velmi podobnými parametry. Podle umístění v sobotním rozběhu postupuje X nejlepších z každé skupiny do nedělního A finále, kde bojují o tituly mistrů ČR. Ostatní běží v neděli  B finále a někdy i C.

Protože bylo centrum ve sjezdovém areálu, pořadatelé nás cestou na start do kopce sjezdovkou pěkně protáhli.

Náš nejostřílenější borec Bára si v sobotu zkušeně pohlídala postup 6. místem v D20 (postupovalo 6 borců), kdy pošetřila hodně sil na neděli. Jak to dělá? My hobící jdeme na doraz a ještě to nestačí! Druhá nejostřílenější Maruška v D18 obsadila v rozběhu 8. místo a to na postup do A finále těsně nestačilo. Přitom její čas by ve zbylých dvou skupinách na finále A s přehledem stačil (trochu smůla na „vylosování“ do  těžké skupiny).

Želízka na A finále jsme měli i ve Veteránech. Ivca potvrdila, že se na velké akce umí připravit a už potřetí za sebou postopila v D45 do A finále. Čekali jsme, co předvede Pavel v H45, kterého září zastihlo  ve famózní formě a pohodě. Běhá bez chyb a k tomu rychle. V prvních průběžných výsledcích rozběhu figuroval na 4. místě z 8, což mělo statisticky na A finále stačit. Statistika je ale bohužel jen statistika, nikoli pravidlo pro jeden závod, a Pavlovi finále A těsně uteklo o 3 místa. Opět trochu smůla na rozlosování, ve druhé skupině by Pavlův čas na A finále stačil.

Barča a Maki krásně zaběhly T4. Závěr sjezdovkou zase dolů, bacha na kolena a kotníky.

Ostatní (Klára, Eva, Petr) jsme si zkušeně pohlídali postup do B finále. Chválím zlaté ručičky Kláry a zelenou tejpovací pásku, které Petrovi pomohly  „vyběhnout“ na trať a neskončit hluboko v poli poražených. I když v dílčím minisouboji všech říčanských  borců ze sběrky do cíle na chvostu skončil.

Večer se scházíme na večeři v Jevíčku, kde Klárky šarm úspěšně zajistil rezervaci stolu v jinak beznadějně obsazené a jediné otevřené restauraci. Doplňujeme zásoby energie na druhý den, nechybí živočišné bílkoviny, zavodňujeme organismus a případné nevolnosti preventivně předcházíme bylinným likérem. Když už muži měli dost, ženy daly ještě jednu „chodníčkovou“. Maki nás nechce v průběhu večera nechat odpočívat a vymýšlí hru s „odměnou“ pěti kliků pro vítěze. Vyhrál největší lazar víkendu Petr a klikuje uprostřed restaurace. Odcházíme po zavíračce, ani jsme si nevšimli, že se lokál vyprázdnil. Nutno podotknout, že naše největší naděje na nedělní výborný výsledek bydlely jinde, takže se společné večeře nemohly zúčastnit. Rozhodně tak z hlediska sportovního byla jejich příprava na neděli lepší než naše :-).

A je tady finále. Počasí krásné jako v sobotu, parametry tratí náročnější, je to přece finále. Nejdříve běží Veteráni. Ivca v A finále D45 zásadní chybu neudělala a doběhla na krásném 14. místě. Pavel v B finále H45 šel opět bez chyb a rychle, chvíli to vypadalo na vítězství, nakonec byl „až“ na krásném třetím místě. Super, oběma gratulace. I když zklamání Pavla z nepostupu do A finále, které bylo blízko, je ještě trochu cítit. Maruška v B finále D18 doběhla na krásném 2. místě. Bára vyrážela na trať A finále D20 jako jedna z favoritek. Čekalo ji 7 km a 410 m převýšení. Takové převýšení prý ještě v závodě neběžela. Doběhla na krásném 6. místě. Detaily neznám, protože jsme odjížděli před jejím doběhem. Holkám moc gratulujeme. Bedna letos žádná nevyšla a tak si na plyšáky budeme muset počkat. Doufejme, že jen do příštího roku.

My ostatní jsme si to užili, Maki a Barča běžely moc pěkně kategorii T4. Kromě nejlepších českých a slovenských orientačních běžců jsme si mohli vyslechnout o víkendu i českou a slovenskou hymnu, shlédnout vystoupení folklórního soboru, či okouknout naživo komentátora české televize Petra Kubáska. Některé z nás mile překvapilo, že ač v televizi působí menším vzrůstem, je to vysoký chlap sportovní postavy, který naprosto zapadl mezi ostatní vysportovaná těla, kterými se to na sjezdovce jen hemžilo.

Díky pořadatelům z SK Prostějov a KOB Konice za uspořádání tohoto mistrovství. Proběhlo z našeho pohledu hladce a v milé atmosféře. Taky díky našim závodníkům za reprezentaci oddílu. Až bude MČR někde blíže, snad jsme někoho z RIC nalákali, aby se přidal mezi závodníky a zažil atmosféru velkých závodů o tituly Mistrů ČR.

Odpověď na tipovačku: Čas vítěze kategorie H21A byl 94:03. Kdo si někdy zaběhl orienťák, jistě si dovede představit, co takový čas na 15,1 km vzdušnou čarou v terénu s převýšením 730m znamená. Navíc když vás ještě zdržuje hledání kontrol. Nebo si to vlastně my hobíci ani představit nedovedeme. Alespoň mi to hlava nebere. Tady ho máte (foto Kadeřávek).

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.