Podzimní soustředění aneb Tour de cukrárna

Vchynicko-tetovský kanál_4V pátek odpoledne jsme se vydali z Říčan na Filipovu Huť. Zdálo se, že podobný plán na prodloužený víkend měla půlka národa. Cesta se tak protáhla z plánované hodiny a půl na 4,5 hodiny.

V 9 večer jsme se konečně ubytovali na lesní chatě Fram, vrchní trenérka Petra pronesla uvítací řeč ve třech světových jazycích – soustředění se účastnila také jedna reprezentantka Německa – Lea a jedna USA – Casidy. Po té jsme dojedli večeře, které nám nabalily maminky a přesunuli se do postelí.

V sobotu jsme vyrazili na první výlet s mezicílem – oběd na Bučině (a vloženou zastávkou pramen Vltavy – v těchto dnech bohužel jen bahno). Během této etapy se vyselektovalo první a druhé elitní družstvo. Taktéž během této etapy, a to už v prvním kopci, Maruška zabrala ze všech sil, aby nám ukázala, jak excelentně je fyzicky připravená, bohužel to nevydržela její přehazovačka. Naštěstí se nehoda stala asi 2km od startu, tak se s ní David vrátil pro jiné kolo, (2 kola byla volná – obě zahraniční reprezentantky totiž měly na sobotu naplánované volno – zřejmě, aby se srovnaly s šumavským časovým pásmem.)

Z Bučiny jelo každé družstvo jinou trasou. První elitní družstvo – mladší děti, mlsné trenérky a mužský doprovod Tomáš, do cukrárny v Kvildě, dále přes Horskou Kvildu zpět na Filipovu Huť. Celkem asi 33km. Druhé ELITNÍ (přece jen trochu elitnější než první) družstvo – starší děti a neméně mlsní trenéři, pak z Bučiny přes Knížecí Pláně, Borové Lady do cukrárny na Churáňov a zpět na Fram. Asi 55km. Menší děti z tohoto týmu byly opravdu rády, když se dostaly domů.

K večeři byly říčanské knedlíky plněné masem, k druhé večeři – plněné malinami! David na večer připravil soutěž v zeměpisných znalostech. Skupina Evropa vs skupina Amerika – úspěšnější byli Američané. Oprášili/aktualizovali jsme si dříve nabyté znalosti a fakta – např. že mezi největší evropská města se počítají i ta ruská, že Mt. McKinley už není Mt.McKinley, atd. a těšili jsme se na další kontinenty na další večer.

V neděli jsme se všichni společně vydali směr Poledník. První elitní skupina po výjezdu do 1172 mnm pokračovala po rovince směr – jak jinak – cukrárna Srní. Ze Srní pak kolem Vchynicko-tetovského kanálu na Filipovu Huť. Celkem 30,5km. Druhá elitní skupina statečně vybojovala vrchol Poledníku – 1315 mnm – BRAVO!, potom zamířila na oběd do Prášil a také kolem Vchynicko-tetovského kanálu domů – celkem asi 55km.

Večer jsme opět soutěžili v zeměpisných znalostech (tentokrát Asie vs. Afrika) a hráli nejrůznější společenské hry – Dobble, Bang , Scrabble, atd.

V pondělí jsme vyjeli všichni společně, ale rychlá druhá elitní se brzy oddělila od pomalejší první. Druhá elitní se na kolech vyškrábala až k infocentru na Březníku, kde se vyfotila na jednom ze šumavských fotopointů – mimochodem během víkendu jsme jich navštívili hned několik (Bučina, Poledník, Rechle – www.npsumava.cz). Mezitím první elitní na rozcestí pod Březníkem naslouchala troubení jelenů.

Z Březníku jsme se přesunuli do chaty (za pondělí necelých 20km), dali si výborný buřt guláš, sbalili, vyluxovali a vydali se na 3hod cestu do Prahy.

Děti podaly v šumavských kopcích skvělé výkony! Ani jednou jsme nezmokli! Všem se nám na soustředění líbilo a těšíme se na další!

Za účastníky sepsala Klárka. Fotky ještě dodáme.

Příspěvek byl publikován v rubrice Soustředění. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.