Když se podíváme na výsledky ankety o nejlepší masku, zdá se, že nejlepším receptem na úspěch bylo něco mít na něco chuť – ať už šlo o lidi nebo ponožky. Konkurovat dokázal jen fotbalový pankáč.
Na Posledním kufru v Kólovratech se představily desítky rozmanitých masek. Některé nápady byly až neuvěřitelné, stejně tak jako i samotné provedení. To sice nebylo vždy úplně slučitelné s během v terénu, ale o to tentokrát zase tolik nešlo.
Na stránkách oddílu posléze proběhla anketa o nejlepší masku a zde jsou výsledky (stav k 16.12.):
- Lidožrout - 13 hlasů
- Hamšík - 10 hlasů
- Lichožrout - 8 hlasů
- Hroznové víno - 7 hlasů
- Let’s party - 5 hlasů
- Pacient, Popkorn - shodně 3 hlasy
- atd...
Nejúspěšnějším tvůrcům jsme položili dvě otázky
1) Odkud pochází nápad na tvou masku a jak vznikala?
2) Jak se ti v masce běželo?
a zde jsou jejich odpovědi:
Lidožrout:
1) Odkud pochází nápad si úplně přesně nevybavuju - myslím, že to bylo někdy na začátku října, kdy jsme po večeři už poněkolikáté marně řešili otázku "Za co, sakra, mám jít na Kufr?". Průběžně se dostavovaly různé nápady, ovšem nepříliš kvalitní, ale jeden z nich ve mě vzbudil jakousi asociaci a já nadšeně zvolala: "Za domorodce!". (sestřina verze praví, že nápad na domorodce padl již loni, ale já si to nevybavuju)
No a samotnému vzniku masky bylo nutno přinést několik obětí. Nejdřív bylo třeba sehnat materiál na sukýnku, a tak jsem otce, vášnivého cyklistu, posílala trénovat do míst, kde by mohla růst nějaká vhodná vegetace. Jako nejlepší byla shledána kukuřice, a tak těsně před posekáním všech polí v okolí se otec jednoho večera vrátil s mocným nákladem kukuřičných listů na nosiči, což mohlo v nezasvěceném pozorovateli zdálky vzbuzovat dojem, že kolo je na raketový pohon. Druhá oběť znamenala sešívat listy dohromady na mrazu (doma bych udělala svinčík) asi hodinu a půl. Další oběti bylo nutno přinést na oltář autentického domorodého zjevu - výroba kopí (kdož touží po této zbrani, nechť kontaktuje zručného kopidlníka a mého otce v jedné osobě), dále pak v předvečer Kufru návštěva domorodého kadeřnického salonu, a konečně v sobotu nanášení válečného malování.
2) Běželo se mi výtečně! Kostým vřele doporučuji na náročné tréninky - nic vás nikde neomezuje, váha je zanedbatelná, kopí díky speciální odlehčené konstrukci v ruce ani necítíte, a navíc se může hodit při odhánění příliš zvědavých civilistů či nápadníků přilákaných vaším úsporným ohozem. Materiál masky je určen pro použití v teplotách 18-30°C , nicméně se neztratí ani v teplejším či chladnějším počasí-to ho ocení zvláště ti prostorově výraznější, neboť v takovém počasí materiál výrazně stimuluje tělo k vyšší produkci tepla a tím významně napomáhá spalování.
Hamšík:
1) Když Poslední kufr na fotbalovém hřišti - tak volba fotbalisty byla jednoznačná. Jít jen tak v dresu - to mi připadalo málo. Na stánkách fotbalových dresů jsem si všimla dresu Marka Hamšíka. To je fotbalista, kterého již dlouho sleduju - jeho vlasová kultura to je vskutku extraliga! (na MS ve fotbale to naučil celý slovenský tým). To byla inspirace - pak už jen hodiny dřiny v koupelně s tunou supertužícího gelu, mnohokrát jsem to trénovala, aby pak vzniklo alespoň to, co jste viděli. Na Marka nemám!
2) Tak určitě, šla jsem štěstíčku naproti, dala do toho srdíčko a pak už to šlo samo!
Lichožrout:
1) Jedná se o poměrně dlouhý příběh .... a jelikož nejsem moc dobrá ve psaní, tak vám ho radši někdy povím osobně 🙂 (také musíme chránit nějaká ta autorská práva 🙂 že??.. když už to bude zveřejněno.....)
2)Když opomenu to, že jsem neviděla do mapy ani na cestu, tak se mi běželo skvěle:)
Hroznové víno:
1) Po krachu původní myšlenky, jsem našel inspiraci na netu. S šitím mi pomáhala mamka.
2) Průzorový otvor byl příliš úzký, naopak objemnost trochu překážela při proplétání křovisky. Vyloženě hnus byla "tající" obličejová maska.
Laťka pro příští rok je rozhodně nasazena hodně vysoko!
(fotky by Lucka)
