Poslední kufr 2014

Zázemí tradičního závodu jsme měli stejně jako loni v tenisové klubovně u Jurečku. Ráno trochu pršelo, ale stačilo deset minut počkat a už se startovalo za sucha, a odpoledne dokonce zasvitlo i sluníčko. Podle počtu map, které nám zbyly, prošlo startem 58 závodníků. A z toho velká většina v úžasných kostýmech. Některé kostýmy při běhu lehce překážely - bílé paní zůstaly vlasy někde v hustníku, migrující kontrola musela kostým sundat, aby vůbec mohla přeskočit Rokytku a potapěčovi se mlžily brýle a pot mu stýkal šnorchlem kdoví kam. Vodácká helma se ukázala být jako pokrývka hlavy poměrně nevhodná, ragbiový míč nebo košík s láhví vína pro babičku zase vadí při mapování. Kromě nás v cíli si to určitě užili pejskaři a kondiční běžci (jeden kamarád o ničem nevěděl, byl si zaběhat a hlásil: "ty jo, běžel proti mě nějakej chlápek v županu a v pantoflích..."). Nejvíc překvapeni ale zřejmě byli řidiči na Černokostelecké... trio hipík, lehká dáma v růžovém a potapěč se tam prohnalo hned několikrát 🙂

Nejprve všechny závodníky čekal klasický orienťák. Zas až tak úplně klasický nebyl, neboť mapa se nějakým nedopatřením rozstříhala a pak se poslepovala ne vždy zcela správně. A některým se to všechno ještě zrcadlově otočilo... to už byl úplný mazec. Varianty jsou zde:

level 1, level 2, level 3

Z prvního části závodu se jako první vrátili trio Vojta, Vilda a Jára, asi 3 minuty za nimi následovaly Hanka a Bára.

Sakra drát  rozdělil startovní pole na dvě skupiny. Jedni mě nenávidí, systém nepochopili a ze závodu naštvaně odstoupili (Vojík). Jiným se princip drátu tak zalíbil, že již plánují jeho další rozšiřování do světa (David M.). To mě těší... nutno podotknout, že myšlenka není moje - inspirovat jsem se nechal automobilovým závodem Dobře utajená pípa.

První trojice se krátce po startu rozdělila. Pochopení drátu jim pak trvalo delší dobu (některým to došlo až po cestě na poslední kontrolu), takže do cílové rovinky vbíhaly první Hanka s Bárou. A protože Hanka byla ta, která princip závodu pochopila první, byla po právu určena vítězem druhého ročníku Posledního kufru. Při slavnostním vyhlášení byla vítězce předána putovní trofej... doufáme, že si ji Hanka vystaví na čestné místo, aby se mohla po celých 365 dní kochat pohledem na ni.

Do cíle Posledního kufru doběhlo 15 závodníků:

Po vyhlášení Posledního kufru následovalo vyhlášení celé závodní sezony. Vyhlašovali jsme prvních 30 členů podle oddílového žebříčku, u každého jsme zmínili největší letošní úspěchy. Každý si odnesl cenu podle vlastního výběru, 15 nejlepších dětí pak dostalo závodní hodinky s GPS... budeme tak moct efektivně pracovat na našich orientačních schopnostech :-).

Kategorie vrcholových sportovců

Kategorie obyčejných sportovců

Já doufám, že se Poslední kufr 2014 všem líbil. Velice děkujeme tenistům Sokola Radošovice za zapůjčení vynikající klubovny. A těším se, že příští rok převezme pořadatelské opratě někdo nový... abych se také mohl v kostýmu proběhnout po Říčanech 🙂