O uplynulém víkendu se ti aktivnější z nás vydali až k dalekému Šumperku, aby zde reprezentovali buď oddíl, nebo Středočeskou oblast. Naše výkony pokryly téměř celý rozsah výsledků, od 4. místa až po (nejeden) potupný DISK.
První, co nás v sobotu čekalo, byl sprint v samotném Šumperku. Pěkné tratě nás provedly historickým centrem, kde nechybělo kličkování mezi turisty. Volby byly většinou celkem vyrovnané, důležité bylo hlavně se rychle rozhodnout a ještě rychleji běžet. Rychlé nohy byly hodně důležité i v závěru, kdy na pár jednoduchých postupech v parku a dlouhém doběhu bylo nutno ze sebe vymáčknout všechno. O pořadí totiž často rozhodla i jediná vteřina. Jako příklad může sloužit Maki, které samotná trať nevyšla úplně ideálně, ale raketový doběh ji posunul o tři místa vpřed oproti sběrce. A abyste měli představu, co takový raketový doběh znamená - nejen nejrychlejší doběh mezi členy RIC, ale i doběh jen o 3s pomalejší než vítěz elity (26 vs. 23 s).
Výsledky hodné pozornosti: Bára V. 4. v D21E, Gábina 9. v D45, Pavel 12. v H45
Odpoledne nás čekaly štafety v kopcích u Třemešku. První kopec bylo nutno překonat už cestou z parkování na shromaždiště, a to sjezdovku. Sice dolů, ale potom po závodě ta cesta zpět stála za to. Další kopce na nás čekaly v lese, kdy byly téměř všechny naskládané do dvou, tří postupů hned po startu a kdo se dobře nerozcvičil, klel tam ještě více než ostatní. Mapově to bylo spíše lehčí, stejně jako dopoledne hrál velkou roli kvalitní běh. Ozvláštněním trati byl potok, který bylo během diváckého úseku nutno dvakrát překonat. Ti opatrnější cupitali po kamenech a klaccích, proto když jste probíhali dostatečně na začátku, než přiběhli eliťáci, mohli jste si svým neohroženým broděním s impozantním rozstřikem vody vysloužit od přihlížejících diváků i uznalé "No konečně někdo!".
Jako RIC jsme postavili dva mixy, další naši zástupci - Véna, Vojta, Maki, Áďa - pak bojovali ve středočeských dresech. Příliš oslnivé výsledky jsme nezaznamenali; zejména "DISK" u obou mixů se ve výsledcích vyjímá. Jeden rodinný mix byl neúplný, neb BV a EV si nesehnaly náhradu za MV hostující v Pragovce. Druhý rodinný mix úplný sice byl, ale BK na druhém úseku vzala jinou jedničku, takže i PK a KK se museli smířit s pozicí na samém konci pořadí.
Nebylo by to pořádání KSU (Gábinina domovského oddílu) ono, kdyby nedostálo tradici a nepřišel pořádný déšť. V neděli jsme si tedy užili parádní zážitek v promáčeném lese, kdy jsme se v dešti vrhali do studených hustníků, potůčků i bažin lačných našich bot. Zážitek jsme završili 300m doběhem přes celé kopcovité a rozbahněné shromaždiště.
Náš cíl pro závod byl poměrně nízko, a sice, aby alespoň jeden mix byl hodnocen. Avšak osud nám nepřál a vyfasovali jsme opět 2x DISK. V-mix byl opět neúplný, když nedokázal přesvědčit Gábinu, aby se do mokrého lesa vydala i ve sprintovém obutí a s mlžícími se brýlemi. K-mix obměnil pořadí a užuž to vypadalo, že nastane dobrý konec, dokud si PK nevyčetl. Tři jiné kontroly, jak je to možné?? Vždyť vzal všechny, co měl na mapě...Na mapě - vzal si správnou mapu? No ano, vždyť mu na ni ještě paní u map ukázala podle pohledu na číslo na hrudi...Číslo - má tři puntíky? Má! Tak kde je problém? Odpověď poskytl až pohled do startovky a následný ujišťující dotaz - vždyť my jsme 821, ne? Inu, ne. V předstartovní nervozitě z role finishmana PK popadl číslo náležející druhému mixu a problém byl na světě. V-mixu tak zaběhl krásný třetí úsek, leč nebylo to k užitku...
Tak snad jsme si smůlu vybrali na dlouho dopředu a na dalších štafetách se nás přidrží štěstí.
Foto: Kade, Vojta Illner, Petr Miča, Jan Videcký, EV/BV, Gábi
