Stručnou zprávu z průběhu PPŽ zahájí nápaditá variace na téma jak disknout závod. Následovat bude meteorologické okénko.
Začněme na Proseku, kde se ve středu konalo už 4. kolo ŽPPŽ. V rozpisu bylo prezentováno jako sprint. Pohled do pokynů dával trochu tušit, že to nebude jen tak obyčejný sprint. Délka tréninkové tratě T5 byla skutečně uvedena jako 5 km. Při vyzvednutí popisků na shromaždišti jsme si přečetli dokonce údaj 5,9 km. A jelikož po čáře vedoucí přes paneláky se běhat nedá, nakonec řada z nás překonala 8 km.
Vystoupení některých říčanských závodníků lze hodnotit jako úspěšné, u jiných tomu tak nebylo. Zvlášť u těch, kteří po vyčtení čipu viděli na svém lístečku neoblíbené slůvko DISK. A nebylo jich málo. Nápadů, jak se k tomuto výsledku dostat, byla celá řada. Obligátní chybějící kontrola uprostřed trati přitom nepatřila mezi ty nejzajímavější.
Vezmeme to od začátku. Závod se totiž dá disknout i na úplně první kontrole. Stačí se nechat vtáhnout pořadatelem okamžitě po příchodu na start do koridoru, nerozkoukat se, nesoustředit se a vypálit. Že hned na první kontrole chybí krabička? Lidi dneska ukradnou všechno. Naštěstí jsou tu kleštičky, stačí použít náhradní ražení a pádit na druhou kontrolu. Mezi námi – viděli jste už někdy krabičku na mapovém startu?
Přeskočíme ty nezajímavé disky uprostřed trati a jdeme na závěrečný ovál. Ten totiž skrýval také několik vychytávek. Jednak zde byl krmelec. Ano, těsně vedle atletické dráhy, uprostřed sídliště byl krmelec. Trošku schovaný v rohu, což jistě napomohlo některým situacím. Jen o pár desítek metrů dříve, za rohem po vběhnutí na dráhu byla další kontrola. Navíc na konci dlouhého postupu. V horku, po 8 km a skoro 30 kontrolách už toho má každý docela dost. A ta kontrola se nabízela. Sám jsem byl v první chvíli překvapen, že krmelec je betonový a vlastně ani moc jako krmelec nevypadá. Naštěstí mi v poslední chvíli došlo, že to opravdu krmelec není. Někteří asi neměli to štěstí.
A pak tu máme sběrku. Je umístěná na okraji oválu, závodník sprintuje do cíle s vidinou etapového vítězství … no a sběrka zůstává někde vzadu, neoražena.
Ale pojďme se podívat na ty pozitivnější stránky. Tedy, ne že bych jim zase bylo tolik. Tradičně nejlepší holky v D14:
4. Martina, 8. Markéta, 12. Adéla, 14. Beáta
TF – 5. Veronika P.
Mezi kluky to šlo dobře Honzovi P. (11. v H10), solidně zaběhl i Honza V. (18. v H14).
Ehm a to je vše. Dále než za 20. místo opravdu nepůjdu… Na tréninkových tratích nejlépe shodně na 13. místě Lenka (T3) a David (T5). Prý už byl na konci v žaketu. Tak jsem si dělal naděje, že by to mohlo jednou vyjít. Nevyšlo …
A jak je to s tou meteorologií? Povětrnostní podmínky se v průběhu seriálu neustále zlepšují.
V Nebušicích byla fakt zima, pár stupňů nad nulou, pršelo a foukal SZ vítr. O týden později v Tróji teplota lehce překročila desítku a kapek bylo jenom pár. Vanulo ze stejného směru, ale podstatně mírněji. Následoval Kuratický les s teplotou skoro 15 stupňů a mírným severním větrem. Bylo krátce po dešti. A potom prosecké peklo. Teplota 30 stupňů a mírný SV vítr. Když to tak vidím, tak si říkám, že Podvinný mlýn ještě snad nějak přežiju a na Klacky jsem naštěstí pryč!
Na závěr telegraficky z Troje a Kunraťáku:
- závod Troja:
D12 – 11. Vali
D14 – 3. Martina, 5. Adéla, 10. Markéta
H14 – 7. Vojta, 12. Matyáš
T3 – 5. Laura (!)
TF – 3. Veronika P.
- závod Kunratice:
D10 – 2. Majda
D12 – 14. Máňa
D14 – 7. Martina, 11. Adéla, 12. Markéta
T3 – 6. Lenka, 10. Laura, 14. Anča
T5 – 14. Pavel, 16. Tomáš
T5 Ultimate – 1. Míra
TF – 5. Veronika P.
(pokud jsem někoho opominul, omlouvám se - není to úmyslně)
