I v mlze a dešti se dá sportovat. Kdo nevěří, nechť čte dál nebo shlédne reklamní video.
V pátek ráno pršelo, asi v 11 jsme to už nevydrželi a vyběhli jsme si na blízkou Lovčí skálu, asi 4km celkem. Sportovní skupinka si výběh prodloužila přes Černohorskou nádrž a Modravu na celkem 10km. Po obědě už jen mrholilo a chvílemi dokonce ani to ne, takže jsme se vydali na cyklovýlet přes Černou horu (stoupání se líbilo) a pramen Vltavy na Kvildu. Bajker Hudy se zájmem pozoroval, jak na kole válíme, a večer nám uspořádal přednášku o tom, jak správně na kole brzdit a řadit.
V sobotu dopoledne mělo pršet, tak jsme se vydali na pěší výlet na vrchol 1253m vysoké hory Sokol. Po cestě jsme kromě hub našli i poklad. Nakonec nepršelo, ale zato vydatně pršelo odpoledne na našem cyklovýletě na Březník. To je magické místo, tam je krásně i v mlze a lijáku. Na cestu zpět jsme se rozdělili - komu byla zima, jel do chaty, nadšenci si střihli ještě horkou čokoládu na Bučině. Večer jsme lehce rozebrali naše orienťácké chyby – na co jsme přišli najdete v Metodice.
V neděli jsme už radar ignorovali. Pršelo, ale Vchynicko-Tetovský kanál a údolí Roklanského potoka jsou krásné za každého počasí. A i ty kopce se líp vyjíždějí, pokud člověk v mlze nevidí, co ho čeká.
Soustřeďko bylo komorní a snad si to všichni užili. Dík patří hlavně Petře, která soustředění na indiánské chatě Fram vymyslela a zorganizovala, řidičům Honzovi a Hudymu, soumaru Prakinovi a hlavně statečným dětem, které neodradil srážkový radar.
