Zase jeden ukázkový podzimní den. Nejen počasím, ale i účastí a výsledky. Na závod nás z Říčan jel rekordní počet - 53 startujících ❗ Z toho ve výsledku bylo několik výborných umístění - 5 krát bedna: Martina 1. a Emča 2. v D10 (Emča naprosto stejný čas jako Pája Šimšová), Anička 2. v D21K (WOW!), Laura 3. v D12 a Hanka 3. v D14. Na krásná umístění ještě dosáhly Sláďa a Beátka (4.), Maruška (5.), Iva (6.), Petra (7.) a Barča Kotenová (8.). Samý holky, co? Chlapům se dnes moc nedařilo... snad s výjimkou Štěpána a Járy (oba pěkné 10. místo v nadupaných kategoriích H10 a H12), rozběhal se slušně i Filip a všichni tři Petrové. Kameničáci pořádali po několika letech závod ve svém domácím lese... a myslím, že mnozí pochopili, proč jsou tak dobří. Ten les je hlavně porostově velice záludný, těch rozhraní porostů je v mapě moc, v lese ale hodně nevýrazných. Určitě se do tohoto lesa na jaře vrátíme na středeční trenink.
Nejlepšího výsledku dnes dosáhla Martina Pelantová, poprosili jsme ji tedy o stručné zhodnocení závodu:
Na závěr sezony nás čekal víkendový dvojboj nedaleko Kamenice. V sobotu klasická trať a v neděli sprint. Počasí bylo neuvěřitelně povedené oba dny, teplo, sluníčko svítilo. Les byl na mé trati vcelku čitelný, trať docela jednoduchá. Tuto výhodu jsem bohužel nevyužila na začátku sobotního závodu, ale startovní nervozita asi k orienťáku patří. Nedělní sprint byl o tom neudělat chybu v mapě a snažit se běžet hodně hodně rychle – vždyť je to sprint. Když se na mě máma v cíli podívala, tak spráskla ruce a povídala, že v tom lese ale muselo být bláta. Já tam žádné neviděla, vy ano? 😉 Jo a brácha v neděli poprvé běžel sám a nezabloudil!
Martina
