Právě po roce se středočeští a pražští orienťáci vrátili do Libušína u Kladna. Tentokrát zdejší mapa Mrákavy povýšila na mistrovství oblasti na klasické trati. A děti z našeho oddílu zde sesbíraly hned šest medailových umístnění.
Jen něco málo přes čtyři stovky závodníků na společném mistrovství obou oblastí, to je v poslední době něco nevídaného. Jestli byla na vině volba první soboty po prázdninách nebo relativní oběhanost zdejšího terénu, to už asi nezjistíme. Každopádně mezi účastníky bylo 25 reprezentantů OB Říčany.
Stejně jako v minulém roce situovali kladenští pořadatelé centrum závodu do místní základní školy. Start a cíl se nacházely u Libušínského jezírka, jen byly proti loňskému závodu přehozeny. Louka u jezírka i jezírko samotné pak nabízely pohodovou atmosféru jak před závodem, tak i po jeho dokončení.
Mrákavy to je především velká placka, která je ovšem několikrát narušena hlubokými a strmými údolími. Už samotný start většiny kategorií byl do prudkého kopce a zejména delší tratě tato údolí několikrát protínaly. Rozhodnutí, zda obíhat po rovině nebo se prát s převýšením, byla poměrně klíčová.
Mládež z Říčan se s nástrahami tratě popasovala výborně, čehož důkazem je šest umístnění na stupních vítězů v přeboru Středočeské oblasti. Nejvýše vystoupala Martina, která se stala přebornicí v kategorii D12. Na bedně ji doprovázela ještě Ema P., která skončila na druhém místě. Z kluků si první místo vybojoval Kuba Sch. běžící v kategorii H10L. Bronzové medaile dále přidaly Maki v D10, Laura v D14 a Hanka v D16. Zvláště je třeba vyzdvihnout výkon Laury, která si poprvé vyzkoušela vyšší kategorii a hned v ní úspěšně zabojovala. To je povzbuzující zpráva s ohledem na příští rok, kdy se hned několik tradičních opor přesouvá právě do vyšších kategorií.
Do pátého místa se ve středočeském přeboru umístil ještě Jára v H14 a Alex v H16.
A jak se dařilo dospělým? Loňské tituly v D i H35 se obhájit sice nepodařilo, ale 3. místa v kraji v podání Ivy Š. (D35L) i Petra Š. (H45L) jsou také velmi pěkná.
V rámci oddílu byla prestižní zejména kategorie mladších veteránů (H35L), kde se navzájem hecovali hned tři naši závodníci. Ačkoliv na trati nedělali žádné dramatické chyby, pohled do výsledkové listiny byl trochu zklamáním. Jako perličku lze uvést setkání dvojice z nich v blízkosti dostihového oválu, což bylo místo, na které by se v případě optimální volby postupu vůbec neměli dostat…
Zmínit je nutno ještě celkově třetí místo Míry S. v elitní mužské kategorii H21L, které ho vyneslo na stříbrnou pozici v pražské oblasti. No, a kdyby oblékal dres černé barvy, mohl být i krajským přeborníkem!
Vyzkoušeli jsem také novinku – v rámci oddílu máme k dispozici putovní trojici hodinek s GPS umožňujících záznam běhu. Tyto hodinky dostali na ruku Štěpán, Ondra a David běžící v kategorii H12. Jejich mapy s vynesenými postupy jsou již v archívu map a zde jsou … žížaly! (od Michala)
A jelikož správný příběh má přinést nějaké ponaučení, nemohu se tomu vyhnout ani já. Naštěstí mně „pomohly“ Mírovy děti. Poučení by mohlo znít třeba takto: „nepůjčuj mladšímu sourozenci na hraní svůj čip!“ Neposedný Kryštof takto Majdě při jejím první závodě v D10 prodloužil čas běhu ze sběrky do cíle na úctyhodných 53 minut!
Vyhlášení výsledků D12
H10L
D10
H21L
PS: pravděpodobně to každý ví – dnes už asi i Kryštof s Majdou – ale kdyby náhodou ne, tak opakované vložení čipu do krabičky způsobí, že při vyčítání se vezme v úvahu poslední čas jeho použití v této krabičce.
