Na poslední závod žebříčku vyrazil úctyhodný počet říčaňáků i přes to, že se závod konal téměř v podhůří Krušných hor. Charakter zároveň utužila i změna počasí, kdy již tradiční mlžný opar nad Vltavou při výjezdu z tunelu nezmizel, ba naopak cestou ke startu ještě houstnul. Ze slunečného rána o 12 stupních jsme se přesunuli na ponurý, vlhký, vlezlý a se třemi stupni chladný start. Ale co, kdo by stál o to se při běhu potit, mazat se opalovacím krémem? Každý bojoval s nepřízní počasí po svém. Ema se rozhodla volat slunce lehkým oděním a do lesa vyrazila v krátkém dresu. Zbývající se pragmatičtěji vydali cestou požívání čajů a svařáků.
Pro zhodnocení výsledků bych použil slovo - rozmanité. Stabilní výkony potvrdila Martina, Laura a Pavel. Mapa byla podle mne docela těžká. Hodně průseků, podle kterých orientace byla cesta do pekel, hodně roklí vedle sebe, jejichž čtení bylo obtížné, hodně bloudících běžců, kladoucích nepříjemné dotazy na polohu. Ne vždy sedící porosty. Z toho patrně plynou chyby některých běžců.
Jen nás všechny mrzí, že jsme nevydrželi do tomboly:-)
