V pátek 18.4. jsme se v dopoledních hodinách sešli v Milovech. Hned od začátku trošku pršelo, ale nebylo to nic hrozného. My jsme se vydali na první trénink kterým byly okruhy, ať už s cestami, nebo i bez cest. Během dopoledního tréninků se rozpršelo hodně a většina z nás se na oběd vracela úplně mokrá. Po obědě jsme se postupně ubytovali a ihned zaplnili malinkou sušárnu.
V odpoledních hodinách jsme se tentokrát auty vydali na kombotech. Pořád trochu pršelo a vodoteče a potoky v lese byly hodně rozvodněné. To nám ale nevadilo, protože jsme vodoteče na kombotechu hojně využívali a alespoň jsme viděli jak taková pořádná vodoteč vypadá, ne jako tady u nás, kde jsou to většinou jen suché rýhy.
Večer nás čekaly už jen rozbory obou tréninků.
V sobotu ráno proběhla výživná rozcvička a dopoledne jsme se vydali na navigační plánky. Plánky si děti kreslily v tělocvičně už asi měsíc předem a tak jsme měli trošku obavu jak to zvládnou. Pro jistotu se několik dospělých rozmístilo po lese aby byli případně nápomocní. Nakonec to ale tolik potřeba nebylo, protože většina dětí trať zvládla hezky podle svého připraveného plánku.
Odpoledne nás čekal nejdřív trochu míň orienťácký program. Protože jsme na posledních závodech zjistili, že děti neumí stavět oddílový stan, proběhla soutěž v jeho stavění. Děti byly rozděleny do 4 týmu a každý tým měl svého vedoucího. A tým, který stan postavil v nejkratším čase vyhrál. Nakonec skončily dva týmy s rozdílem jedné sekundy a protože oba dva krásně spolupracovaly, zasloužili si odměnu - nanuky členové obou týmů. A tady se můžete podívat, jak rychle se dá náš stan postavit:
Ve druhé části odpoledne jsme běželi supersprint s Hanáckou oblastí. Během tratě sprintu byl jeden superpíchač a jeden labyrint, který vypekl spoustu z běžců. Ti, co sprint nediskli se ale rozhodně mezi Hanáky neztratili.
Večer ještě proběhl nočák, který většina tradičně pojala spíš společensky, aby je náhodou cestou nesežrali nějací divočáci.
V neděli ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne, konečně na kraťasy a krátký rukáv. Skupinka starších měla ráno těžší, protože vyráželi brzy na hromadný start neboli OMR s Hanáckou oblastí. Zbytek nejdříve absolvoval dobrovolnou rozcvičku a po snídani vyrazil na štafety přes cestu. A protože štafety přes cestu byly zároveň downhillem, čekala je náročná cesta do kopce na strat. Po dlouhém dumání, kde vlastně má být umístěn lampion mapový start a kde začíná ona cesta přes kterou mají štafety vést jsme konečně odstartovali. Zajímavostí byly názvy štafet - Agnes a Betty a proč tomu tak bylo?
Protože prý Svatá Agnes měla ten den svátek a narozeniny by měla australská sprinterka Betty Cuthbert.
Podle toho co jsem slyšela, tak tento trénink byl mezi dětmi jeden z nejoblíbenějších 🙂.
Odpoledne nás čekaly azimutové okruhy, že trénink bude kvalitní naznačovalo už to, že se na roznos vydala Mistryně Evropy spolu s vítězkou PPŽ v kategorii D10. Na tomto tréninku nás spousta dětí potěšila, protože nám ukázaly jak krásně zvládají azimuty a dokonce i pro některé v těžších kategoriích.
Po tréninku šly holky malovat vajíčka a kluci plést pomlázky a večer jsme si ještě stihli zahrát hru kufr.
A v pondělí ráno to přišlo, hned od 7:30 začali kluci bušit na pokoje a koledovat. Některé z holek se ještě snažily utíkat, jiné to vzdaly rovnou. Po pomlázce nás čekal závěrečný trénink soustředění - tradiční štafety. Štafety byly napínavé do posledního úseku, kde se až těsně před diváckou kontrolou rozhodlo o vítězné štafetě. Atmosféra štafet byla parádní, po obědě jsme si je vyhlásili, zhodnotili celé soustředění a vydali se ucpanými dálnicemi zpátky domů.
Díky všem za účast, Honzovi a Mírovi za přípravu tréninků, všem sběračům a roznašečům a taky všem ostatním, díky kterým soustředění proběhlo tak hezky, jak proběhlo.
Těšíme se na příští rok!
Barča
