Takže zdravíme všechny , kdo čtou tento velkolepý článek.
V sobotu dopoledne se naše výprava sešla u Rožků, samozřejmě se všemi věcmi. A vyjela směrem na sever - skoro k Ještědu, akorát že vůbec. Po cestě jsme probrali veškeré techniky a praktiky například množství šutrů šutrovatých. Nebo taktiky na postup do A finále, které nakonec o fous nevyšly.
Příchod na shromaždiště byl doprovázen velikým deštěm a ještě větším převýšením. Po chvíli - když se dostavěl stan - se vyčasilo a sluníčko zalévalo místní svahy svým jasem až do neděle.
Po poledni jsme se uzavřeli do malé karantény a začali startovat. Les byl velice různorodý, převážně zelený, plný nedomapovaných hustníků, borůvčí, kamenů, vrstevnic a zmatených běžců. Všichni jsme předvedli své nejlepší výkony a obsadili krásné příčky i postupy do různých finálí, D jako David, C jako Claurinka a Cvojtíšek, B jako Bemička a Badélka (obě o jedno místo od A finále) a v neposlední řadě Petra a Plenka v Pistácii (veřejný závod). Po závodě, výklusu, parádním obědě a mapovém rozboru jsme se různě odebrali (někteří autem, jiní stopem) do různých ubytovacích zařízení.
V neděli ráno jsme se znovu sešli, snědli chálky a vyběhli za dalšími dobrodružstvími. Nedělní les byl asi drobet méně zelený, za to ale více bažinatý. Výsledky byly pro některé stejně smolné, pro jiné však moc hezké. Ema D18B 3 (o 1 místo na Ačko), Adélka D16B 4 (o 2 místa na Ačko), Laura D18C 8, Vojta H18C 13, David H21D 37, Petra Pistácie 27 a Lenka Pistácie 82.
Trasy byly těžké, za to ale moc hezké. A jestli nic jiného tak to byl parádní a kvalitní trénink na podzimní MČR v klasice, kde doufáme, že se nás sejde více.
Laura a Ema
Zažili jsme dobrodrůžo
Měli jsme nekonečný žůžu labůžo
Pižmoň (Vojta)